14|15 BAŤŮV INSTITUT se stane novým sídlem tří příspěvkových organizací zřizovaných Zlínským krajem:

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně se věnuje především českému a slovenskému výtvarnému umění a architektuře 19. až 21. století. Spravuje a dále buduje sbírku uměleckých děl, pořádá výstavy, vzdělávací programy a spektrum své činnosti doplňuje o akce propojující různé obory kultury. Usiluje o to stát se jedinečným místem nevšedního vzdělávání a prostorem pro aktivní setkávaní s uměním. Jedním z podstatných cílů galerie je i stimulace výtvarného života v regionu.

Vedle výstav v Domě umění a druhém patře zlínského zámku nabízí svým návštěvníkům možnost studia sbírkových předmětů a konzultace v oblasti výtvarného umění a architektury či rozsáhlou specializovanou knihovnu a badatelnu. V návaznosti na svůj program vydává odborné publikace, mimo jiné čtvrtletník Prostor Zlín.

Do svých nových prostor ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU se všechny části Krajské galerie výtvarného umění přestěhují na podzim 2012. Obsadí 1., 2. a 4. etáž budovy 14.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně získává, shromažďuje, trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává sbírky muzejní povahy (přírodnin i lidských výtvorů), umožňuje jejich veřejné užívání, zkoumá prostředí, z něhož jsou sbírkové předměty získávány a poskytuje služby výchovné a vzdělávací pro studijní i vědecké účely.

Základním posláním muzea je poskytnout zázemí pro odborné, vzdělávací a kulturní služby ve všech oblastech předmětné činnosti a přispět k rozvoji volnočasových aktivit občanů všech věkových kategorií, širokou škálou kulturních, vzdělávacích a osvětových programů přispívat k rozšiřování kulturního a historického potenciálu města Zlína a Zlínského kraje.

Do svých nových prostor ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU se na podzim 2012 přestěhují akvizice z dosud užívaných objektů ve městě Zlíně – zámku a vstupní budovy továrního areálu (muzeum obuvi). Zatímco expozice z těchto prostor najdete nyní nově ve 14. budově, provoz muzea v dalších objektech (Hrad Malenovice, NKP Ploština, Baťovský domek a Muzeum luhačovického Zálesí) zůstane beze změn.

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně je veřejná knihovna s univerzálními knihovními fondy a regionální centrum knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven Zlínského kraje. Je největší knihovnou ve Zlínském kraji, v jejím knihovním fondu se nachází přibližně 450 tisíc svazků.

Krajská knihovna poskytuje návštěvníkům knihovnické a informační služby, pořádá kulturní a vzdělávací akce pro školy a veřejnost. Knihovna zajišťuje metodické, poradenské a další služby knihovnám Zlínského kraje, vydává publikace v Edici Zlínský kraj a časopis ZVUK Zlínského kraje.

Krajská knihovna se nyní nachází v budově bývalé Komenského školy na třídě Tomáše Bati, svou činnost vykonává i v dalších 3 obvodních knihovnách a v 11 pobočkách.

Do nových prostor ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU se přestěhují všechna oddělení krajské knihovny z budovy na třídě Tomáše Bati v létě 2013. V 15. budově bude knihovna pro děti i dospělé, prostory pro vzdělávání a kulturní akce, kavárna a další zázemí pro návštěvníky. Sklad knihovního fondu bude umístěn v platformě spojující 14. a 15. budovu.

Dodavatelem jednotného vizuálního stylu a komunikační kampaně projektu konverze budov 14 a 15 do podoby kulturně vzdělávacího komplexu 14|15 BAŤŮV INSTITUT je společnost

STUDIO 6.15 s.r.o.

Kontaktní osoba:

DOKONČENÍ 14|15 BAŤOVA INSTITUTU PŘINÁŠÍ ZLÍNSKÉMU BAŤOVSKÉMU AREÁLU 90 PARKOVACÍCH MÍST

Brzké dokončení 15. budovy, součásti 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, má pozitivní vliv na situaci v oblasti parkování ve zlínském baťovském továrním areálu. Suterén kulturně vzdělávacího komplexu totiž nabídne 90 nových parkovacích míst. Využívat je může kdokoliv včetně těch, kteří do 14|15 BAŤOVA INSTITUTU nemíří. Avšak oproti nim mají návštěvníci velkou výhodu v tom, že mohou parkovat i venku – pod širým nebem – na speciálních, jim určených parkovacích místech.

„První půlhodinu parkování v podzemních garážích zpoplatnit nehodláme,“ říká Lenka Struhárová-Jančaříková, ředitelka příspěvkové servisní organizace 14|15 Baťův institut, a na vysvětlenou dodává:„Vycházíme tak vstříc všem, kteří do areálu přijíždějí pouze za účelem krátkodobé návštěvy například úřadů nebo pošty. Za každou další hodinu parkování zaplatí motoristé 30 korun. Věříme, že i tato v okolí obvyklá cena je pro nejširší veřejnost přijatelná. Za výhodné ceny nabízíme také možnost dlouhodobého pronájmu parkovacího místa.“

Po zaparkování vozidla či motocyklu v garážích pod 15. budovou opustíte

suterén schodištěm vedoucím na platformu mezi oběma objekty. Odtud se snadno dostanete jak do muzea či galerie ve Čtrnáctce, tak do knihovny v Patnáctce.

V souvislosti s rekonstrukcí Baťova mrakodrapu – budovy č. 21, sídla Zlínského kraje, bylo před lety do provozu uvedeno zastřešené etážové parkoviště s kapacitou přes 400 míst. I přesto se občas v exponovaných časech motoristům v bývalém továrním areálu hledá volné parkovací místo složitě. Veřejné parkoviště pod 15. budovou tak zajisté bude vítanou možností přijet do areálu a zaparkovat pohodlně bez zdlouhavého hledání.

Návštěvníci 14|15 BAŤOVA INSTITUTU mají navíc možnost parkovat i venku, v bezprostřední blízkosti zrekonstruovaných budov. Pro využití této sympatické nabídky je však nutné vyzvednout si v recepci 14. budovy zvláštní parkovací kartu.

Další newsletter očekávejte v průběhu 31. kalendářního týdne.

Při použití fotografií, prosím, uveďte zdroj: STUDIO 6.15.

DO ZKOLAUDOVANÉ 15. BUDOVY – NOVÉHO SÍDLA KNIHOVNY SE ZAČALY STĚHOVAT KNIHY

15. budova – nedílná součást 14|15 Baťova institutu – byla úspěšně zkolaudována. Inkoust na kolaudačním souhlasu obrazně řečeno ještě ani nestihl uschnout a do novotou zářícího rekonstruovaného objektu již byly přivezeny první svazky knihovního fondu Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Špeditérská firma pod vedením pracovníků knihovny svazky dopravuje z nákladních aut na speciálních knižních vozících.

„V úterý 9. července jsme jen za odpoledne do nových skladovacích prostor dokázali vyskládat svazky z šedesáti vozíků,“ říká Renata Krajčová, zodpovědná za sklady krajské knihovny. Jak dodává, při takto nastaveném tempu je možné denně vyložit na sto dvacet knižních vozíků. „Ústřední knihovna je tento týden ještě v provozu, proto zatím stěhujeme svazky z našich skladů v malenovickém areálu Hespo a zlínském Kolektivním domě,“ vysvětluje R. Krajčová.

Zatímco sklady knihovního fondu se v novém sídle knihovny – budově 15 – nacházejí v suterénních prostorách, v nadzemní části zrekonstruovaného objektu se pracuje stejně intenzivně. Instaluje se zde mobiliář, pracuje se na IT sítích, budova se zkrátka krok po kroku připravuje k dlouhodobému náročnému provozu.

Z hlediska knihovního provozu je jednou z vítaných novinek automatický vraceč knih. Zařízení, které čtenářům umožní vracet knihy bez přítomnosti pracovníka knihovny i mimo otevírací dobu, je již několik dní instalováno na svém místě v hlavním vstupním foyeru. Podle slov pracovníků správy objektu bude v dohledné době zprovozněno, a to i přesto, že jeho služby budou moci čtenáři využít až v samém závěru září.

Využívat služeb Krajské knihovny Františka Bartoše v jejím novém sídle v 15. budově budete moci od pondělí 30. září 2013, shodou šťastných okolností jde o první den Týdne knihoven v ČR. Bezprostředně před tímto datem si však budete moci 15. budovu prohlédnout. Na přípravě dnů otevřených dveří se v současné době pracuje.

Další newsletter očekávejte v průběhu 29. kalendářního týdne.

Při použití fotografií, prosím, uveďte zdroj: STUDIO 6.15.

STAVEBNÍ PRÁCE NA BUDOVĚ 15 BYLY DOKONČENY

Zatímco budova 14 již od 1. května slouží veřejnosti a denně ji navštěvuje řada zájemců o zhlédnutí nových a moderních stálých expozic, budova 15 vstupuje do poslední fáze projektu konverze. Budoucí sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše je ze stavebního hlediska hotovo.

„Plnou parou nyní budeme pokračovat v pracích na vybavování interiéru nábytkem a zařízeními,“ říká Viktor Dynka, project manager konverze bývalých továrních budov do podoby kulturně vzdělávacího komplexu.

Exteriér budovy – fasády, platforma i střecha, jakož i dopravník mezi oběma objekty, již svítí novotou. Budova je možná ještě krásnější než v dobách svého otevření na konci 40. let. Ostatně řada pamětníků by to mohla dosvědčit.

A jak budou vypadat nadcházející týdny ve stávajícím sídle knihovny – staré budově byvší Komenského školy na třídě T. Bati, kterou knihovníci i jejich čtenáři brzy opustí? V roli čtenářů můžete starou knihovnu naposled navštívit v pátek 12. července. Od soboty 13. července bude Ústřední knihovna až do předposledního dne září zavřena, provoz v jejích obvodních knihovnách na Jižních Svazích, na Dílech a v Malenovicích však poběží dále a to ve zvláštním prázdninovém režimu - viz http://www.kfbz.cz/stehovani.htm. Tak všem čtenářům navyklým docházet do Ústřední knihovny doporučujeme zapůjčit si na počátku července knihy na celé tři následující měsíce. Jednak nebudete mít v létě o literární zážitky nouzi, rovněž se – i když jen minimálně - uleví špeditérské četě, jež má nelehký úkol KKFB přestěhovat. Knihy vrátíte až do nové knihovny – budovy 15. Otevřena pro veřejnost bude od pondělí 30. 9. 2013.

Výpůjční lhůty dokumentů zapůjčených v Ústřední knihovně budou prodlouženy o dobu uzavření.

„Zvýšili jsme limit výpůjček, čtenáři si mohou vypůjčit až 30 knih nebo jiných dokumentů z fondu knihovny“, uvedla Zdeňka Friedlová, ředitelka Krajské knihovny Františka Bartoše.

„V Obvodní knihovně Jižní Svahy bude rozšířena nabídka denního tisku. Rezervované knihy nevyzvednuté do uzavření

ústřední knihovny budou pro vyzvednutí k dispozici od 15. do 26. července v Obvodní knihovně na Jižních Svazích. Děkujeme našim uživatelům za trpělivost a pochopení s chystanými změnami a těšíme se na setkání v nové budově,“ uzavírá ředitelka knihovny Zdeňka Friedlová.

Další newsletter očekávejte v průběhu 28. kalendářního týdne.

Při použití fotografií, prosím, uveďte zdroj: STUDIO 6.15.

UVNITŘ 14. BUDOVY SE JIŽ VZNÁŠÍ NEJROZMĚRNĚJŠÍ EXPONÁTY

Po náročném stěhování dvou letadel a jednoho auta do rekonstruovaných prostor 14. budovy v bývalém Baťově areálu (proběhlo 12. prosince 2012) došlo včera k dalšímu významnému kroku v rámci nové budoucí expozice Muzea jihovýchodní Moravy. Na svá stálá místa byla zavěšena obě letadla - motorový ZLIN XII-102 i cvičný kluzák ZLIN I.

(foto: Petr Zákutný)

Originál motorového letadla ZLIN XII-102 vůbec poprvé vzlétl na jaře v roce 1935. Celkem se tzv. dvanáctek vyrobilo 201, letadlo sloužilo původně k výcviku pilotů a tahání větroňů. Muzeum jihovýchodní Moravy získalo funkční repliku od stavitele letadel Miroslava Rakušana z Kroměříže. Jeho výroba trvala zhruba tři roky, poprvé letoun brázdil nebe v roce 2005. Letadlo má rozpětí křídel deset metrů a je dlouhé téměř

osm metrů. Je schopno vyvinout rychlost až 160 kilometrů za hodinu a váží téměř 300 kilogramů. „Tohle je hezké zakončení jeho krátké kariéry, ale bude se mi stýskat,“ povzdychl si s úsměvem už při stěhování svého „výtvoru“ Miroslav Rakušan. Replika větroně je vyrobená v letošním roce a jde původně o první letadlo, které se v Baťově éře začalo vyrábět.

V prostorách 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, konkrétně v nové expozici Muzea jihovýchodní Moravy nazvané Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost má své místo také automobilový veterán Tatra T 87 a například i těžké obuvnické stroje. Prostory ve 14. budově v bývalém Baťově areálu ve Zlíně se v následujících týdnech postupně zaplní dalšími exponáty a předměty. Kromě Muzea jihovýchodní Moravy čeká stěhování a instalace nové stálé expozice také zlínskou Krajskou galerii výtvarného umění, začátkem podzimu se dočká nových prostor i Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, která otevře 15. budovu.

Soutěž Hledáme hudební motiv pro 14|15 BAŤŮV INSTITUT byla uzavřena

Soutěž Hledáme hudební motiv pro 14|15 BAŤŮV INSTITUT, v níž se hudební díla přijímala mezi 13. listopadem a 13. prosincem, byla uzavřena. Organizátoři soutěže se nyní probírají přihlášenými dílky, editují je a připravují pro pořadatele souhrnný materiál, na jehož základě budou jednotlivé návrhy anonymně posuzovány. Výsledky budou zveřejněny na začátku ledna.

Pořadatelé děkují všem zúčastněným soutěžícím. Cení si všech návrhů včetně těch, které pro nedodržení pravidel nemohly být zařazeny k posuzování porotou. Jedná se například o notový záznam, k němuž nebyla přiložena nahrávka. Jedná se o skladbu Zlínská školní hymna, za jejíhož autora byl zasilatelkou Ing. Miroslavou Veselou označen Jaroslav Křička. Málo se přitom ví, že tento významný dirigent a skladatel je rodákem z Kelče, města, jež leží v okrese Valašské Meziřičí – tedy ve Zlínském kraji.

O výsledcích soutěže budou soutěžící i veřejnosti informováni prostřednictvím této webové prezentace.

Ještě jednou děkujeme za Vaši tvorbu pro 14|15 Baťův institut a přejeme krásné Vánoce a šťastný nový rok!

14|15 BAŤŮV INSTITUT hledá znělku

Zvukové logo, hudební motiv. Právě tohle by mělo vzejít ze soutěže, kterou vyhlásil 14|15 BAŤŮV INSTITUT, nové centrum kultury a vzdělanosti Zlínského kraje.

Motiv by měl vyjadřovat nějakým způsobem poslání 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, jenž bude zanedlouho sídlem významných krajských institucí – Muzea jihovýchodní Moravy, Krajské galerie výtvarného umění a Krajské knihovny Františka Bartoše. Měl by také být nadčasový i atraktivní tak, aby dokázal přilákat návštěvníky a zároveň nezevšednět.

Soutěžící nejsou omezeni věkem ani vzděláním, ale předpokládá se u nich zkušenost s komponováním hudby či vytvářením hudebních motivů pro potřeby akcí, firem a podobně.

„Chceme, aby vznikl originální hudební motiv, který bude institut prezentovat, bude s ním propojen. Očekáváme spoustu kvalitních soutěžících, vítěz kromě finanční odměny získá také možnost dlouhodobější spolupráce,“

říká ředitelka 14|15 BAŤOVA INSTITUTU Lenka Struhárová Jančaříková.

Organizátoři soutěže obeslali několik desítek tvůrců, oslovili také konzervatoře či vysoké školy s hudebními obory. Každý soutěžící se může zúčastnit až s pěti motivy či zvukovými logy, která v průběhu měsíce, kdy soutěž probíhá, zašle elektronickou i klasickou poštou.

Uzávěrka soutěže je 13. prosince, vítěze, jehož čeká odměna 15 tisíc korun, poté vybere odborná komise ještě do konce roku 2012.

Podrobnější informace včetně soutěžního formuláře najdete
na této stránce.

Dana Lipovská, PR manažerka
14|15 BAŤŮV INSTITUT, příspěvková organizace

BESEDA K PROJEKTU 14|15 BAŤŮV INSTITUT PŘILÁKALA ŘADU ZÁJEMCŮ

9. října 2012, Zlín

Další z cyklu besed k projektu 14|15 BAŤŮV INSTITUT se uskutečnila v pondělí 8. 10. 2012 od 17 hodin v Expozici 21 ve druhé etáži budovy číslo 21 – legendárním Baťově mrakodrapu, sídle Zlínského kraje. Zúčastnilo se jí cca 70 návštěvníků, kteří do posledního místa zaplnili místa k sezení. Hlavními řečníky byli statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje – šéf řídícího výboru projektu Libor Lukáš, autor architektonického řešení expozic ve 14. budově BAŤOVA INSTITUTU Petr Všetečka, sochař Radim Hanke a ředitel Státního okresního archivu Zlín David Valůšek.

Úvod besedy patřil nejen obecným informacím o stavu projektu, Libor Lukáš s Petrem Všetečkou předestřeli přítomným i ideová východiska, s nimiž do projektu vstupovali. Ze svých vztahů k Baťově továrnímu areálu, jeho revitalizaci, i ke Zlínu jako urbanistickému celku se vyznali jak David Valůšek, tak Radim Hanke, mimo jiné autor památníku Tomáši a Janu Baťovi stojícího naproti budovy 21. Mezi vystupujícími panovala shoda v názoru, že revitalizovat zlínský tovární areál je žádoucí a prospěšné.

Ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně Václav Mílek jednoduše vysvětlil strukturu výstavního prostoru v budově 14 a nejvýznamnější přednosti stálé expozice. Ředitel Muzea jihovýchodní Moravy Antonín Sobek naproti tomu poukázal na souvztažnost jednotlivých částí expozice

Princip Baťa – Dnes fantazie / zítra skutečnost. Rovněž znovu zdůraznil, že stěhování do nové budovy je přímo nezbytné, neboť v současnu obývaní prostory jsou v takřka havarijním stavu.

V průběhu příjemně ubíhajícího večera byla představena i ředitelka nové příspěvkové organizace servisního charakteru Lenka Struhárová, která vysvětlila náplň činnosti tohoto subjektu v rámci 14. a 15. budovy. Podle jejích slov jimi budou správa budov, zajištění bezchybného provozu a zastřešení marketingových aktivit všech do 14|15 BAŤOVA INSTITUTU zahrnutých institucí.

Závěr besedy patřil dotazům z publika. Již první z nich symbolicky směřoval k datu otevření komplexu. Statutární náměstek hejtmana Libor Lukáš potvrdil vůli a přání všech na projektu zúčastněných otevřít 14. budovu a tedy stálé expozice muzea a galerie ještě letos.

NEJVĚTŠÍ PŘÍNOS NOVÉ EXPOZICE? PERMANENTNĚ VYSTAVENÁ SBÍRKA V ZNAČNÉ OBSAHOVÉ ŠÍŘI

říká v rozhovoru pro www.14-15.cz PhDr. Václav MÍLEK, ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně

Expozice Krajské galerie výtvarného umění, jíž bude patřit celá 2. etáž 14. budovy, přinese řadu nových pohledů na věci kolem nás. Jádrem je zlínská architektura a urbanismus, které jsou světovým fenoménem. Návštěvníky seznámí také s výtvarnou kulturou Baťova Zlína, i s důvody, proč Baťovi zasahovali do kulturních sfér. Když zjistili, že firma potřebuje dobré reklamní grafiky, založili Školu umění, nakupovali umělecká díla, obklopili se nejlepšími lidmi a založili tradici zlínských výtvarných salonů. Během několika let vytvořila firma kolekci, jež se stala základem galerijní sbírky. V expozici jsou vystaveny nádherné práce českých umělců první poloviny

20. století – mimo jiné Emila Filly, Bohumila Kubišty, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Jindřicha Štýrského, Toyen, Otty Gutfreunda, Vincence Makovského. Galerie na dosažené úspěchy po válce navázala další sbírkotvornou činností, jež naštěstí nikdy nebyla přerušena. V současnosti je proto ve Zlíně ucelená sbírka českého umění 20. století.

Proměnlivá část expozice nazvaná Řád vidění nechá prolínat díla 20. století s tvorbou století devatenáctého i jedenadvacátého. Ve vazbě na architekturu autoři expozic nezapomněli ani na průmyslový design, jehož kolébkou u nás je právě Zlín.

Protože nám chladné dny připomněly, že se blíží podzim a otevření expozic galerie ve 14. budově je již nadohled, požádali jsme o rozhovor ředitele Krajské galerie výtvarného umění Václava Mílka. Doufáme přitom, že nám o připravovaných expozicích řekne i to, co dosud zůstávalo tajemstvím.

Začneme od podlahy, jak se říká. V tomto případě to bude doslovné. Je, pane řediteli, pravdou, že podlahová plocha stálých expozic ve 14. budově bude téměř sedmkrát větší než ve vašich dosavadních působištích? Znamená to, že vystavíte sedmkrát více děl?

VM: Víte, počty a umění nikdy moc nešly dohromady. Záleží na tom, co vše se do té podlahové plochy započítá a je samozřejmě velký rozdíl v tom,

zda se jedná sto metů rozdělených do místností se čtyřmi plnými stěnami nebo sto metrů v otevřené skeletové konstrukci. Takže bychom se spíš než o podlaze měli bavit o instalační ploše (která je většinou svislá). A tady je ten rozdíl menší. Ale ať odpověď příliš nekomplikuji, v nové stálé expozici, o níž je řeč, vystavíme asi třikrát až čtyřikrát více uměleckých děl, než tomu bývalo v prezentacích našich sbírek, jak si je mnozí čtenáři pamatují z 2. patra zlínského zámku.

Můžete nás nalákat a uvést příklad, která tři významná díla až dosud skrytá zrakům návštěvníků v depozitáři budou nyní nově vystavena? Samozřejmě jich můžete uvést víc …

VM: To musím opět trochu uvést na pravou míru. Vzhledem k malým výstavním prostorům, které galerie dosud měla k prezentaci své sbírky, se u nás ta „stálá“ expozice často proměňovala. Lze říci, že každý rok byl představen trochu jiný pohled do sbírek. Vedle toho probíhaly speciální výstavy České a slovenské umění 60. let, Fenomén Baťa a tak podobně. Tudíž naši návštěvníci už v průběhu času měli možnost nejvýznamnější díla našich sbírek obdivovat. Nejvýznamnější přínos nové expozice spočívá v tom, že naše sbírka bude vystavena permanentně ve značné obsahové šíři. Z děl, která ve Zlíně už delší čas nebyla k vidění, můžu zmínit třeba obraz Sibyla od Alfonse Muchy či plastiku Hudba od Josefa Václava Myslbeka a další díla z přelomu 19. a 20. století; nebo naopak díla výrazně mladších resp. současných autorů jako je Vladimír Kokolia nebo Kurt Gebauer.

Jestliže jednorázově stoupne počet vystavených děl z dosavadních 57 na 210, což je mimochodem nárůst o 268%, jistě budete muset zesílit bezpečnostní opatření.

Ovšem i z proslulých galerií a muzeí se špičkovými systémy dokázali příslušníci zlodějské elity odnést významná a drahá díla. Jak těžké to budou mít ve 14. budově?

VM: Hodně těžké. Víc se neprozrazuje.

Nakolik se změní podmínky pro návštěvníky? Mám na mysli otevírací dobu galerie, cenu vstupného, zázemí …

VM: Otevírací doba bude vstřícnější od 10 do 18 hodin a bude-li zájem, může být časem, alespoň jeden den v týdnu, otevřeno ještě déle. Cena vstupného se aktuálně řeší, nejde totiž jen o vstupné konkrétně do naší expozice, ale i o různé společné vstupenky, na prvním místě s expozicí muzea, ale uvažuje se i o dalších kombinacích. Ale to nejpodstatnější, co se změní vedle samotné expozice, bude zázemí pro návštěvníky nejen v podobě dostatečné kapacity šatny a toalet, ale především komfortu přístupnosti jak samotné budovy a výstavních prostor, tak i informační „nízkoprahovosti“ vystavovaného umění. Návštěvníci budou moci aktivně vyhledávat informace k vystaveným dílům, pomocí multimediálních pomůcek zkoumat například principy barevných kontrastů a mísení barev a podobně. Také rodinám s dětmi nabídneme příjemné zpestření návštěvy v galerii ve výtvarném ateliéru, v němž si děti budou moci samostatně nebo pod vedením lektora vyzkoušet různé kreativní techniky.

Čeká vás fatální změna režimu galerie. Budete rozšiřovat kolektiv pracovníků?

VM: Zejména v oblasti galerijní pedagogiky je to nutné. Ale pochopitelně

je to otázka financí. Rozhodně bychom uvítali spolupráci s dobrovolníky, jak je to běžné v některých jiných zemích, ať už z řad studentů, kteří tak mohou získat potřebnou praxi, nebo prostě všech, kdo se chtějí a mohou zapojit a udělat tak něco pro kultivaci vnímavosti lidí ve svém městě a jeho okolí.

Ovšem poněkud předbíháme. Krajská galerie se musí nejprve přestěhovat. Máte pro tento náročný úkol zpracovaný nějaký plán – manuál? Žádal jste o radu někoho z galerií, které rovněž musely projít stěhováním? Existuje nějaká špeditérská firma specializovaná na přemísťování uměleckých děl?

VM: Každé stěhování sbírkové instituce je velmi individuální proces a u nás jich v poslední době neproběhlo mnoho. Spíše šlo dílčí stěhování, například depozitáře. Takže hodně musíme spoléhat sami na sebe a na dodavatele, kteří na instalacích v budově 14 pracují. Ano jsou samozřejmě firmy, které se specializují na stěhování uměleckých a jinak specifický choulostivých děl, ale také jich není hodně, zvláště takových, co by zvládli tento rozsah. Naše stěhování bude probíhat v několika fázích. První souvisí s instalací expozice, pak postupné stěhování našich provozních prostor a nakonec stěhování depozitáře.

Kromě stálých expozic ve 2. nadzemním podlaží budete mít své prostory pro krátkodobé výstavy v prvním nadzemním podlaží – čili v přízemí 14. budovy. Oproti současné ploše bude tato výstavní plocha o třetinu větší. Která výstava bude úplně první?

VM: V tuto chvíli ještě nemáme definitní název, ale bude to výstava připomínající 150 let existence Umělecké besedy, našeho nejstaršího uměleckého spolku. Některé z jeho pravidelných společných výstav proběhly právě ve Zlíně 30. a 40. let minulého století a vybraná vystavená díla byla zakoupena firmou Baťa pro sbírku, jež se později stala základem nynější krajské galerie.

Čeká vás doba velkých změn. Na co se nejvíc těšíte? A čeho se naopak nejvíc obáváte?

VM: Vezmu to obráceně, abych končil pozitivně. Stěhování do nových prostor je spojeno se vznikem 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, což je název komplexu budov, v němž mají samostatně, ale přesto koordinovaně fungovat tři organizace (vlastně čtyři, pokud počítáme i správu centra), z nichž každá se v mnohém liší a každá má odlišnou historii a své jméno, které si vydobyla na odborném poli svého oboru. Je asi pochopitelné, že zejména v době rozjezdu centra jako určité kulturní destinace ve Zlíně, je potřeba výrazně budovat novou značku 14|15. Mírně se obávám, aby vedle této silné značky nebyla zastíněna specifičnost a individualita organizací, které v centru budou působit. Že k tomu nemusí dojít a naopak, že výsledek z působení v rámci jednoho centra může být pro každou z institucí velmi pozitivní, dokládají zkušenosti ze zahraničí, například vídeňský MuseumsQuartier. Každopádně nedočkavě vyhlížím nové prostory a především s nimi spojené nové výstavní možnosti i lepší a důstojné pracovní zázemí pro své kolegy, což je také důležité. Samozřejmě nejvíc se těším na naše návštěvníky, protože věřím, že nová expozice i výstavy je budou zajímat a budou se u nás, díky všem výhodám, o nichž jsme mluvili, cítit příjemně.

PŘI 3. NÁVŠTĚVNÍM DNI BYL PŘEDSTAVEN NOVÝ SLOGAN 14|15 BAŤOVA INSTITUTU: OTEVŘI OČI

14|15 BAŤŮV INSTITUT bude pro komunikaci s veřejností používat slogan OTEVŘI OČI! Právě ten totiž zvítězil v kreativní soutěži pro studenty, realizované v dubnu letošního roku prostřednictvím oficiální webové prezentace projektu konverze www.14-15.cz. Autorkou vítězného návrhu soutěže Hledáme slogan pro 14|15 BAŤŮV INSTITUT je pětadvacetiletá Aneta Zárubová z Prahy, studentka University of New York in Prague. Za účasti dvaceti hostů – zejména novinářů to při 3. Návštěvním dni na stavbě 14|15 Baťova institutu oznámil Libor Lukáš, šéf řídícího výboru. Vedle něj se zástupci médií diskutovali také architekti Juraj Sonlajtner a Petr Všetečka, a rovněž Marcel Smelik, výrobní ředitel PSG.

„Slogan Otevři oči plně vystihuje myšlenky, které chceme veřejnosti sdělit v prvním období existence tohoto krajského centra kultury a vzdělanosti,“ říká statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje a šéf řídícího výboru projektu Libor Lukáš.

„I přes svobodu v přístupu k informacím toho o baťovském rozmachu i dalších veličinách historie Zlínského kraje víme vlastně málo. Slogan Otevři oči jako by každému z nás říkal: zbav se předsudků a prohlédni! 14|15 BAŤŮV INSTITUT je takřka bezednou studnicí informací nejen o historii. Jakési provinční zaslepenosti bychom rádi zbavili také všechny, kdo netuší, jak bohaté jsou sbírky Krajské galerie výtvarného umění a Muzea jihovýchodní Moravy. Jistě, chápeme, že v dosavadních podmínkách nemohly tyto poklady dostatečně zazářit, ale právě proto budujeme 14|15 BAŤŮV INSTITUT, jenž umožní plné vnímání umění, historie i literatury. Přál bych si, aby otevřeli oči také ti, kteří význam kultury a umění v našem životě podceňují,“ vysvětluje Libor Lukáš.

Řídicí výbor, který rozhodoval o vítězných návrzích soutěže Hledáme slogan pro 14|15 BAŤŮV INSTITUT, určil jako druhý v pořadí slogan Jsme budoucností minulosti autorské dvojice Marek Nieslanik – Andrea Jankovcová, studentů Fakulty multimediálních komunikací UTB. Na třetím místě se umístil návrh Křižovatka inspirace. Vytvořila jej teprve šestnáctiletá studentka pražského Gymnázia Jana Nerudy Veronika Zárubová, mimochodem sestra vítězky soutěže Anety Zárubové.

Soutěž pro studenty Hledáme slogan pro 14|15 BAŤŮV INSTITUT přesně v duchu svých regulí uzavřela 30. 4. 2012 o půlnoci přijímání přihlášek s návrhy. Po propočtech pořadatelé s potěšením sdělili, že se soutěže zúčastnilo 46 studentů (44 jednotlivců a jedna autorská dvojice) s trvalým pobytem v České republice, na Slovensku či v Rakousku. Protože studenti měli možnost poslat hned několik návrhů najednou (maximálně 5), vyšplhal se počet návrhů na 186 sloganů.

Oceněné návrhy přehledně:

1. místo Aneta Zárubová Otevři oči

2. místo Marek Nieslanik / Andrea Jankovcová Jsme budoucností minulosti

3. místo Veronika Zárubová Křižovatka inspirace

Vybrané statistiky soutěže:

Počet soutěžících: 46

Počet návrhů: 186

Počet reprezentovaných škol: 9

Počet soutěžících středoškoláků: 3

Věk nejmladších účastníka: 15 let

Nejsilněji zastoupená škola: Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (30)

Libor Lukáš ke statistikám uvádí: „Naplnil se náš předpoklad. Při organizaci soutěže jsme spolupracovali s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a skutečně – většina soutěžících studuje právě na této škole. Jsou to mladí lidé z celé České republiky, Slovenska, dokonce se nám přihlásil i jeden student s trvalým pobytem v Rakousku! Tam všude se nyní o 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU ví, a to je dobře, neboť náš projekt významně přesahuje region Zlínského kraje.“

Mezi nejvzdálenější či nejexotičtější mimo-moravská místa, kde soutěžící bydlí, jsou Žirovice na Chebsku, Vodňany, Teplice, Praha, Nudvojovice na Turnovsku, Stará Turá či Sereď na Slovensku, případně Amaliendorf v Rakousku.

Soutěž Hledáme slogan pro 14|15 BAŤŮV INSTITUT se konala v průběhu měsíce dubna prostřednictvím webové prezentace projektu www.14-15.cz. Soutěž samotná se hlásila k tradici baťovských kreativních soutěží z 20. a 30. let. Autorka vítězného sloganu obdržela kromě věcných cen též prémii 5.000 Kč.

Stavební část konverze budov 14 a 15 do podoby 14|15 BAŤOVA INSTITUTU začala v září 2011. Podle záměru Zlínského kraje, investora akce, bude na podzim 2012 otevřena budova 14. V ní najdou své sídlo Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. Po zjištění, že stavaři na konci 40. let nedodrželi projektem předepsané železobetonové výztuže, bylo na stavbě 14|15 BAŤOVA INSTITUTU nutné provést řadu nepředvídaných zásahů a dopředu nepředpokládaných prací.

„Po zjištění všech těchto neočekávaných problémů a skutečnosti, že Baťovský fortel nebyl po válce s ohledem na znárodňovací tendence už takový, jako v nejlepších dobách, jsem jako předseda řídícího výboru a původní profesí stavař spolu s kolegy rozhodl, že věci musíme přepočítat, přehodnotit a posunout tyto dílčí termíny tak, abychom udrželi kvalitu, která je prvořadá a přitom se drželi finálního a původního termínu dokončení projektu,“ uvedl statutární náměstek hejtmana Libor Lukáš.

Pokud jde o zmíněné problémy, jedná se zejména:

- o změny výztuže stávajících statických konstrukcí

po odkrytí stávající výztuže sloupů bylo zjištěno, že výztuž má menší profily, než bylo uváděno v původní projektové dokumentaci, a se kterými počítal statický výpočet. Bylo nutné provést změnu profilů výztuže sloupů a její prodloužení,

- o změny tvaru stávajících statických konstrukcí

dále bylo zjištěno, že základové patky pod severní fasádou budovy 14 jsou zapuštěny hlouběji, než bylo uvedeno v původní dokumentaci. Bylo nutné provést změnu profilů výztuže a dodatečné podbetonování,

- sanaci skrytých trhlin nosných prvků

při osekání původních břizolitových omítek a podkladních jádrových omítek došlo k obnažení betonových nosných konstrukcí, které vykázali značné vady (trhliny),

- zvýšení nedostatečné únosnosti podloží spodních podlaží

po odtěžení zeminy pod 1. PP na předepsanou úroveň ( cca 1,5 m pod podlahu 1. PP) nebylo možné dodržet předepsanou únosnost pláně (45 MPa), neboť tato je nedostatečná (30 MPa). Zlepšení únosnosti se provedlo hutněným recyklátem tl. 20 cm, vč. položení podkladní geotextilie,

- odstranění stávajících podzemních konstrukcí

při přípravě provádění navržených prací spodní stavby byly zjištěny staré základové konstrukce nacházející se pod podlahou přízemí ve všech objektech.

Reálný termín otevření 14. budovy byl tak stanoven na samotný závěr podzimu 2012. V současné době je na stavbě dokončována oprava fasády, repase oken a probíhají vnitřní práce. Na platformě mezi oběma budovami dodělávány izolace.

Budova 15, sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše, bude otevřena na podzim 2013.

PŘED 80 LETY TRAGICKY ZAHYNUL TOMÁŠ BAŤA

Ve čtvrtek 12. července uplyne 80 let ode dne, kdy v Otrokovicích v důsledku havárie letounu zahynul zakladatel baťovského impéria Tomáš Baťa.

K leteckému neštěstí došlo krátce poté, co Baťovo osobní letadlo Junkers pilotované Jindřichem Broučkem vzlétlo z otrokovického letiště, aby v té době již světově uznávaného průmyslníka dopravilo do švýcarského městečka Möhlinu. Právě tam se totiž toho dne, 12. července 1932, měla otevírat nová pobočka a Tomáš Baťa chtěl být události pochopitelně přítomen.

Tomáš Baťa po sobě zanechal teprve čtyřicetiletou vdovu Marii a syna Tomáše, jemuž k dosažení dospělosti scházely 2 měsíce. Jeho překvapivá smrt v troskách letounu přitáhla coby téma pozornost světových médií. V Československu způsobila informace o skonu výjimečného podnikatele doslova šok.

Ještě v tentýž den, kdy Baťa zemřel, byl za přítomnosti jeho nejbližších a některých členů vedení společnosti otevřen jeho osobní trezor a přečtena závěť. Přesně v duchu poslední vůle Tomáše Bati se řízení podniku ujal jeho mladší nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.

Dva dny po leteckém neštěstí se s Tomášem Baťou i jeho pilotem Jindřichem Broučkem loučilo při velkolepém a současně dojemném obřadu na 150.000 lidí.

S výjimkou komunistického režimu nebylo vynikající renomé zakladatele firmy Baťa nikdy zpochybněno. Na rozdíl od řady dalších podnikatelů je Tomáš Baťa dodnes vnímán jednoznačně pozitivně. Pro odborníky i širokou veřejnost zůstává mimořádnou osobností, která své odvážné vize, drtivou vůli a legendární pracovitost pojímala především jako službu lidem.

Ačkoliv se Tomáši Baťovi dostalo in memoriam řady poct, ucelená muzejní expozice o přínosu fy Baťa světu vzniká pod hlavičkou Muzea jihovýchodní Moravy ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU teprve 80 let po jeho smrti. Věřme, že při 100. výročí úmrtí Tomáše Bati v roce 2032 bude světově proslulé nejen jméno tohoto muže, ale i expozice o díle, jež započal a dlouhá léta tvořil, expozice nazvaná Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost.

redakce www. 14-15.cz

Tragickému 12. červenci se významně věnuje server www.zlin.estranky.cz. Zájemcům o další informace nejen o neštěstí, ale o všem, co následovalo, vřele tento zdroj doporučujeme.

SOUTĚŽE PRO STUDENTY O NEJLEPŠÍ SLOGAN PRO 14|15 BAŤŮV INSTITUT SE ZÚČASTNILO
45 STUDENTŮ ZE 3 ZEMÍ

tisková zpráva

5. 6. 2012

Soutěž pro studenty Hledáme slogan pro 14|15 BAŤŮV INSTITUT přesně v duchu svých regulí uzavřela 30. 4. 2012 o půlnoci přijímání přihlášek s návrhy. Po propočtech pořadatelé s potěšením sdělují, že se soutěže zúčastnilo 45 studentů s trvalým pobytem v České republice, na Slovensku či v Rakousku. Protože studenti měli možnost poslat hned několik návrhů najednou (maximálně 5), vyšplhal se počet návrhů na 186 sloganů. Vyhlášení vítěze proběhne pravděpodobně začátkem července.

„Jsme spokojeni nejen s počtem zúčastněných, ale také se strukturou soutěžících,“

říká k soutěži Libor Lukáš, statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje a šéf řídícího výboru projektu 14|15 BAŤŮV INSTITUT.

Vybrané statistiky soutěže:

Libor Lukáš ke statistikám uvádí:

„Naplnil se náš předpoklad. Při organizaci soutěže jsme spolupracovali s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a skutečně – většina soutěžících studuje právě na této škole. Jsou to mladí lidí z celé České republiky, Slovenska, dokonce se nám přihlásil i jeden student s trvalým pobytem v Rakousku! Tam všude se nyní o 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU ví, a to je dobře, neboť náš projekt významně přesahuje region Zlínského kraje.“

Mezi nejvzdálenější či nejexotičtější mimo-moravská místa, kde soutěžící bydlí, jsou Žirovice na Chebsku, Vodňany, Teplice, Praha, Nudvojovice na Turnovsku, Stará Turá či Sereď na Slovensku, případně Amaliendorf v Rakousku.

Zlínský kraj děkuje všem soutěžícím za jejich návrhy, které nyní procházejí dvoukolovým posouzením. Autoři nejlepších budou kontaktováni a pozváni na slavnostní vyhlášení vítězů soutěže. To se uskuteční začátkem června ve Zlíně.

Soutěž Hledáme slogan pro 14|15 BAŤŮV INSTITUT se konala v průběhu měsíce dubna prostřednictvím webové prezentace projektu www.14-15.cz. Soutěž samotná se hlásila k tradici baťovských kreativních soutěží z 20. a 30. let. Autor vítězného sloganu, jehož určí řídící výbor ?

projektu, obdrží kromě věcných cen též prémii 5.000Kč.

Stavební část konverze budov 14 a 15 do podoby 14|15 BAŤOVA INSTITUTU začala v září 2011. Podle záměru Zlínského kraje, investora akce, bude na podzim 2012 otevřena budova 14. V ní najdou své sídlo Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy.

Na podzim 2013 bude otevřena budova 15, která bude sídlem Krajské knihovny Františka Bartoše.

ZÁJEM MÉDIÍ O 14|15 BAŤŮV INSTITUT STOUPÁ!

(foto: Petr Zákutný)

2. Návštěvní den na stavbě, která mění zchátralé tovární budovy 14 a 15 v supermoderní centrum kultury a vzdělanosti Zlínského kraje, přilákal značný zájem médií. Blesky na fotoaparátech a světla kamer se rozzářila především ve chvíli, kdy bylo do neprodyšného boxu vkládáno Poselství budoucím generacím a další atributy současné doby. Vrcholem 2. Návštěvního dne bylo následné vložení boxu s Poselstvím do suterénu budovy 14. Podívejte se, jak o této události informovala média!

http://www.ceskatelevize.cz
http://www.vz24.cz
http://www.1-zpravy.cz
http://zlin.cz
http://www.ceskydomov.cz
http://pravednes.cz
http://www.mestozlin.com
http://zlinsky.denik.cz

POSELSTVÍ BUDOUCÍM GENERACÍM BYLO ULOŽENO DO ZÁKLADŮ 14|15 BAŤOVA INSTITUTU

Poselství budoucím generacím bylo ve čtvrtek 1. 3. 2012 okolo 11. hodiny zazděno v suterénu k základům budovy číslo 14 – jednoho z objektů 14|15 BAŤOVA INSTITUTU. Stalo se tak při příležitosti 2. Návštěvního dne stavby, který pro novináře a zástupce médií uspořádal Zlínský kraj, investor projektu, spolu s kooperujícími subjekty. Poselství má podobu neprodyšné schránky, do níž byly vloženy: samotný text poselství, část projektové dokumentace a nosiče se všemi relevantními informacemi o tomto jedinečném projektu.

„S ohledem na to, že navazujeme na historii a realizujeme kulturní centrum, které bude sloužit mnoha dalším generacím, rozhodli jsme se udělat něco, co bylo v dřívějších dobách pro

podobné nadčasové projekty mnohdy charakteristické. A to právě uložení poselství s informacemi o době, stavbě a záměrech. Vidíme v tom symboliku i možnost, jak tradičním způsobem předat informace budoucím generacím,“
vysvětlil šéf řídícího výboru – statutární náměstek hejtmana Libor Lukáš.

Uložení poselství do základů 14|15 BAŤOVA INSTITUTU následovalo až po setkání s vedením projektu i stavby v showroomu v budově č. 13. Mimo Libora Lukáše se jej zúčastnil i hlavní architekt záměru Juraj Sonlajtner a manager stavby Zdeněk Adamec ze společnosti PSG. Přítomné novináře seznámili s aktuálním dění na stavbě.

„V současné době je vybetonován zesílený statický strop ve druhém nadzemním podlaží budovy 14 a začaly hydroizolační práce na platformě mezi budovami. Vybourána je také stará střešní konstrukce na budově 14, připravuje se repase lanovky a probíhá tak příprava pro montáž ocelové konstrukce pro vzduchotechniky, následovat bude realizace nové střechy.

Hotovy jsou také dojezdové vany dvou nových výtahů v přístavbě budovy 14 a budou se zakládat sloupy pro nové výtahové šachty. V budově 14 je v plném proudu betonáž zesilování betonových stropů,“ uvedl Zdeněk Adamec.

Setkání s novináři, konané 1. 3. 2012 na stavbě 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, bylo druhým ze série tzv. Návštěvních dnů. Ten první se uskutečnil 16. 12. 2011. Další je na programu v průběhu jarních měsíců. Projekt konverze budov 14 a 15 do podoby 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, nejvýznamnější revitalizační projekt baťovského Zlína, bude mít dva vrcholy. Na podzim 2012 bude otevřena budova 14, v níž budou sídlit Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. O rok později, na podzim 2013 se veřejnosti zpřístupní rovněž budova 15 – budoucí sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše.

V současné době se kromě intenzivní stavební činnosti připravují za účasti architektů, výtvarníků a kurátorů zejména muzejní a galerijní expozice.

V rámci 2. Návštěvního dne tak již mohly být zveřejněny dokonce velmi detailní údaje, srovnávající původní a nové expozice.

Projekt 14|15 BAŤOVA INSTITUTU je kalkulován na 900 milionů korun. Více než polovinu - rovnou půlmiliardu přitom čerpá Zlínský kraj formou dotace od Regionálního operačního programu Střední Morava.

(foto: Petr Zákutný)

Hlavním oficiálním mediem projektu je webová prezentace www.14-15.cz.

KDYBY SE NEJEN CTILY, ALE I UPLATŇOVALY PRINCIPY BAŤOVA PODNIKÁNÍ, NA SVĚTĚ BY DNESKA BYLO LÍP!

říká v rozhovoru www.14-15.cz Ing. Pavel VELEV, výkonný ředitel Nadace Tomáše Bati

Jak vnímáte vznik 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, v němž najdou nové sídlo galerie, muzeum a knihovna?

Samozřejmě pozitivně. Jako nový faktor, který může zmíněné instituce posunout kupředu. Jako jindy i zde může být změna na počátku dalšího rozvoje. Díky novým prostorům a jejich citlivému uspořádání se na světlo boží jistě dostanou předměty a materiály, které byly dosud v depozitářích. Nové podmínky tak nutí autory expozic, aby vystavili to nejlepší a dávali věci do souvislostí i z novátorských pohledů. Dívám se na to tak i přesto, že jsem byl zpočátku skeptický zejména k expozici Obuvnického muzea.

Tento dosud samostatně stojící subjekt, byť jako součást Muzea jihovýchodní Moravy, se nyní dostane do rámce jednoho velkého celku. Původně jsem měl za to, že je to špatně. Nyní s odstupem času jsem postoj přehodnotil. Nazírám na to jako na šanci úspěšně prezentovat obuvnické exponáty v kontextu s replikou výrobní linky, a v návaznosti na expozici baťovské prodejny.

Sám jste řekl, že v případě muzejní expozice ve 14. budově jde o jeden celek. Jmenuje se Princip Baťa. Bude podle vás tato zajisté promyšlená a informačně hodnotná expozice dostatečným zadostiučiněním Baťům a Baťovcům za všechna ta osudová příkoří? Vykonali jsme za těch 21 let po sametové revoluci dost pro rehabilitaci jména Baťa?

Nevím, jestli slovo zadostiučinění je na místě. Ale začal bych jinak. Město Zlín má tu velkou výhodu, že to, co Baťa vybudoval, myslím především architekturu, zde stále zůstává. Neříkám, že je Zlín sám o sobě muzeem, ale je v něm na první pohled dílo Bati patrné. Na druhou stranu – Baťa zde žádné jiné muzeum nikdy neměl. A to byla velká chyba, protože sem jezdila řada lidí právě kvůli Baťovi a nenacházeli zde žádné centrum, v němž by se v kostce seznámili s baťovskou tradicí. My jsme je posílali dívat se na domečky, k hrobu T. Bati na hřbitov, později měli návštěvníci možnost navštívit Baťovu vilu. Samozřejmě také mohli vidět mrakodrap, z jehož terasy máte továrnu i další část baťovského Zlína jako na dlani. Ale to není to, co by sám Baťa preferoval. U něj byli na prvním místě zákazníci a služby pro ně, a samozřejmě také vzdělávání lidí. A to všechno se uskutečňovalo uvnitř budov, není to patrné z jejich zevnějšku. Naštěstí odkaz baťovské éry zůstal v pamětnících, kteří zejména zkušenosti

přenášeli na mladší generaci. Proto baťovské myšlení nezničilo ani 40 let komunismu. Nově pojatá expozice muzea by uchování odkazu mohla významně pomoct. Nastane totiž doba, kdy mladá generace již nebude moci čerpat ze zkušeností pamětníků, protože těch nám bohužel ubývá. Je jasné, že se do expozice nemůže vejít vše, co by si zasloužilo tam být. Avšak je tu i další šance, a tou je Památník Tomáše Bati.

Podporujete jeho vznik? Myslíte si, že je možné vrátit budovu jejímu původnímu účelu?

Tento krystal může být dalším místem, které bude připomínat úspěšnou Baťovu éru. Zároveň může sloužit i jako vzdělávací instituce. I když 14|15 BAŤŮV INSTITUT bude i centrem vzdělanosti, mám za to, že každá další instituce přinášející informace je prospěšná. Ať si nastupující generace mohou ze všech těchto pramenů vzít to nejlepší, jistě to využijí. Především to je systém práce s lidmi, vztah k technice, sociální hledisko, vzdělávání, řídicí systém. Tyhle a další podstatné ideje by každá z institucí, opírajících se o Baťovy principy, měla mladým lidem poskytnout. Aby si uvědomili, v čem tkvěl ten fenomén. Proč byl tak úspěšný.

Dokážete si představit součinnost všech, kteří z Bati vycházejí či se k němu hlásí? Například spolupráci na půdorysu Zlínský kraj – tedy 14|15 BAŤŮV INSTITUT, Nadace Tomáše Bati, Univerzita Tomáše Bati a dalších, například město Zlín?

Pro mě je to samozřejmost. I s účastí dalších, nejmenovaných institucí. Pokud by si každý hrál takzvaně na vlastním písečku, nemůže to mít tu sílu, jakou by to mít mohlo. Bez úzké spolupráce zmíněných se baťovská

tradice nemůže koncepčně ideálně rozvíjet. My již nyní spolupracujeme, ale nemá to korigovaný několikastranný rámec. Nadace ovšem se všemi spolupracuje úspěšně!

Letos uplyne 80 let od smrti Tomáše Bati. Kdyby této události nebylo a kdyby nebylo války a komunismu, Zlín by v průběhu druhé poloviny XX. století vypadal jinak. Dokážete si představit, co by si sám Tomáš Baťa, jako již starý pán, do svého muzea, například muzea vývoje fabriky, nechal instalovat?

Na základě studia mnoha materiálů bych hádal, že by Tomáš Baťa žádné muzeum nechtěl. A kdyby snad nějakou expozici tvořil, hrála by hlavní roli technika. Byl velmi technicky zvídavý, nadšenec do technologií. Na techniku kladl důraz po celou dobu vedení svých závodů. Spíš než muzeum by vytvořil technologický park - něco jako science centre, kde by se lidé mohli poučit - vzdělat a tyto znalosti a dovednosti by byly zdrojem jejich další kreativity.

Co muzeum obuvi, to jistě bylo zájmem Baťů od pradávna…

Ano, muzeum obuvi založili a přivezli ze světa hezkou řádku bot. Po válce o tuto instituci nebyl zájem, ale později ho vedení národního podniku Svit obnovilo.

A co Tomáše juniora, jehož jste dobře znal, co jeho by v muzeu zajímalo? Kam ho srdce táhlo?

Předně musím říct, že Tomáš Baťa junior, jemuž se říkalo Tomík, by stavbu 14|15 BAŤOVA INSTITUTU přivítal. Podle mě by neměl nějakých specifických preferencí pro ten či onen obor. Jak má expozice vypadat, by nechal na nás. Stejné podpory se tomuto projektu dostává od paní Baťové (Sonji – pozn. redakce) i jejich dcer.

Věřme, že čilý stavební ruch a přípravy Baťovi na vlastní oči uvidí!

Když ne dřív, tak určitě na 1. máje!

Na závěr filozofickou otázku, pane řediteli. V čem jsme se od Baťů nepoučili? Co neděláme, a přitom bychom to ve svobodných podmínkách dělat mohli a měli?

Je to jednoduché. Baťa byl podnikatel, který realizoval sociální odpovědné podnikání. To nám velmi chybí. Tomáš Baťa vždycky tvrdil, že podniká proto, aby se lidé kolem něj měli lépe. Když se budou mít líp lidi kolem něj, bude se mít lépe i on. Smysl sociálního podnikání je v tom, že se ze zisků společnosti neobohacují pouze její majitelé, ale zisk je investován do rozvoje firmy a rovněž do sociální sféry. A dává šanci všem, kteří zatím zisk nemají, aby se k němu také mohli dostat. Vytváří nová pracovní místa a tím i lepší, bohatší život. To myslím v dnešní společnosti chybí. A už vůbec nemluvím o tom, že za Bati se obchody dělaly slušně – eticky. S prospěchem pro obě strany. Kdyby se nejen ctily, ale také naplňovaly principy Baťova podnikání, na světě by dneska bylo líp!

VÝSTAVA PROMĚNY TOVÁRNY - LIDÉ A ČAS

PO CELÝ ÚNOR K VIDĚNÍ V BAŤOVĚ MRAKODRAPU

Zlín, 26. ledna 2012

Výstava Proměny továrny – lidé a čas bude po celý měsíc únor k vidění ve 14. a 15. etáži Baťova mrakodrapu. Tvoří ji fotografie baťovského areálu v kontrastu s fotografiemi areálu v dnešní podobě. V měsíci listopadu 2011 byla výstava instalována ve zlínském kulturním institutu Alternativa.

„Jsme rádi, že se nám podařilo vyjednat zapůjčení výstavy do místa, o němž ona sama pojednává,“ říká statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš. Že je výstava instalována právě do etáží 14 a 15 Baťova mrakodrapu není podle něj náhodou:

„Ano, je pravdou, že v době masivních prací na 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU nás právě čtrnáctka a patnáctka zajímají ze všech číslovek nejvíce,“ uvedl v nadsázce. A znovu zdůraznil, že vznik 14|15 BAŤOVA INSTITUTU v budovách 14, 15 a mezi nimi je v současnosti největším realizovaným projektem revitalizace baťovského areálu.

Moravského zemského archivu – pracoviště Zlín a pana Michala Girgla. Její zapůjčení Zlínskému kraji do Baťova mrakodrapu je protislužbou za zapůjčení 3D modelu 14|15 BAŤOVA INSTITUTU a dalších vizuálních prezentací pro nedávnou expozici výstavy v Alternativě.

Ve 14. a 15. etáži Baťova mrakodrapu však tentokrát model 14|15 BAŤOVA INSTITUTU vystaven nebude. Stejně jako informační panely a audiovizuální prezentace zůstane i nadále součástí Expozice Zlínského kraje, která se nachází ve 2. etáži Baťova mrakodrapu.

Stavební část konverze budov 14 a 15 do podoby 14|15 BAŤOVA INSTITUTU začala v září 2011. Podle záměru Zlínského kraje, investora akce, bude na podzim 2012 otevřena budova 14. V ní najdou své sídlo Krajská galerie výtvarného umění a Muzeum jihovýchodní Moravy. Na podzim 2013 bude otevřena budova 15, která bude sídlem Krajské knihovny Františka Bartoše.

BAŤOVA ŠKOLA UMĚNÍ NEMĚLA PRO SVŮJ AVANTGARDNÍ PROGRAM MEZI SOUKROMÝMI PODNIKOVÝMI UMĚLECKÝMI ŠKOLAMI
VE SVĚTĚ OBDOBY

Jan Rajlich st. v Kroměříži 1998, foto Anna Pecková

rozhovor s legendou československého a českého grafického designu Janem Rajlichem st.

Investor konverze budov 14|15 do podoby BAŤOVA INSTITUTU – Zlínský kraj se ústy svých představitelů hlásí k tradici zlínských baťovských institucí Škole umění a Studijním ústavům. Považujeme za velkou čest, že nám - redakci webových stránek www.14-15.cz poskytl rozhovor absolvent Školy umění ve Zlíně, světově uznávaný grafik-designér Jan Rajlich st.

Po roce 1948 komunistický režim zpřetrhal slibný vývoj baťovského Zlína z dvacátých a třicátých let. Věřil jste – někdy v období šedesátých – sedmdesátých let, čili uprostřed období reálného socialismu, že se do Československa vrátí svoboda a demokracie? A do Zlína fenomén Baťa?

Na takto položenou otázku se dá stěží odpovědět. Slibný rozvoj přetrhala už válka, ale baťovský duch přece nikdy ze Zlína nezmizel. Příklad z mé praxe: Když jinde něco odmítli vytisknout, tak ve Zlíně / Gottwaldově se v tiskárně vždy našla ochota a všechno šlo, a to i v té nejhorší normalizační době koncem 70. let. Baťovské podnikatelské myšlení tu bylo v různých oblastech stále silně cítit na každém kroku.

Očekával jste v roce 1990, že se Baťové do Zlína vrátí a město začne opět žít výrobou bot? Že se naváže na batismus předválečný, byť impérium králů bot se za tu dobu výrazně změnilo a transformovalo?

To jsem neočekával, ale ani jsem neočekával, že se tak rychle promrhá to, co Baťa – co se týče obuvnictví – vybudoval a co se až do 90. let udrželo...

Po roce 1989 ve Zlíně vzniklo hned několik organizací nesoucích jméno Baťa ve svém názvu, například Univerzita Tomáše Bati. Nyní jsme svědky vzniku centra kultury a vzdělanosti 14|15 BAŤOVA INSTITUTU. Myslíte si, že tyto dvě instituce mohou navázat a rozvinout ideály baťovských

Studijních ústavů a Školy umění, jíž jste absolvent?

Samozřejmě že by mohly, to bych si přál možná nejenom já.

Jak osobně vzpomínáte na dobu svých studií ve Zlíně, na léta 39 – 44? Na kolik byly doba Vašeho tvůrčího vzletu a režim školy poznamenány válečnými událostmi a protektorátními podmínkami?

Byla to doba, kdy jsem se jako vesnický kluk z Jižních Čech, který před tím nikde nebyl, dostal do vzdáleného „velkoměsta“, kterým byl po všech stránkách ohromen. Vše podstatné, co jsem tu prožil a co jsem si ze Zlína za dobu 5letého studování odnesl, jsem se snažil napsat ve své vzpomínkové knize „Přistřižená křídla“, která vyšla v brněnském akademickém nakladatelství CERM a pokřtili jsme ji mimo jiné i v Baťově vile ve Zlíně v roce 2005. Mrzí mě ale jedna věc – a to, že doposud nebyla opravdu podrobně sepsána fundovaná historie Školy umění ve Zlíně a důkladně vědecky zhodnocen její kulturní přínos a to i v mezinárodním měřítku – podle mne soukromá podniková umělecká škola s tak avantgardním programem neměla ve světě obdoby.

14|15 BAŤŮV INSTITUT vzniká konverzí dvou bývalých továrních budov. V systému označení Baťových závodů dostaly čísla 14 a 15. Byly postaveny po válce podle návrhu Jiřího Voženílka. Znáte tyto budovy? Jak je z architektonického hlediska hodnotíte?

Tyto konkrétní budovy neznám, ale podle fotografií nesou i přes pozdější dobu vzniku všechny znaky původní cenné „baťovské“ průmyslové architektury 30. let.

Jak se díváte na přeměnu továrních budov do podoby kulturní instituce? Jistě se shodneme, že rekonstrukce Baťova mrakodrapu dopadla víc než dobře. Vytváří to podle Vás naději, že i další bývalé tovární budovy budou zachráněny smysluplným využitím?

Již pár desítek let ve světě existuje tento trend přeměny tzv. brownfields na kulturní účely. Určitě i ve Zlíně má své opodstatnění a takové přeměně fandím.

Jak vlastně hodnotíte ten základní fakt, že se ze dvou bývalých továrních budov, k výrobě nevyužívaných, vytvoří společný prostor pro galerii, knihovnu a muzeum? Bude mít podle Vás toto odvážné a nákladné řešení odezvu mezi občany Zlínského kraje?

Nevidím toto řešení ani tak jako odvážné jako spíše logické a potřebné. Kulturně vzdělaní občané to jistě uvítají, otázkou je, zda si sem najdou cestu i ti ostatní – v době, která u nás zatím není zaměřena kulturně, ale kultura se u hrozivě velké části populace odehrává jen v honbě za výdělkem (často ovšem bohužel jen za obživou) a v konzumaci braku...

Z Domu umění, dříve Památníku Tomáše Bati, se již před

rokem odstěhovala filharmonie, za půl roku se odtud odstěhuje také Krajská galerie výtvarného umění. Budova osiří. Souhlasíte se záměrem zlínské radnice vybudovat z objektu znovu Památník T. Baťovi?

Samozřejmě ano, to se přímo nabízí.

Která zlínská baťovská budova Vám jako věhlasnému designérovi přirostla nejvíce k srdci?

To je těžká otázka, nikdy jsem si neuvědomoval nějaký vyhraněný vztah ke konkrétní budově... Mohly by to být studijní ústavy, kde jsem prožil zmíněných 5 let, anebo mne napadá Gahurovo zlínské „největší kino ve střední Evropě“, kam jsme za protektorátu velmi často chodili. Takže jde spíše o prožitek z budov, nikoliv jejich hodnocení po stránce designu. Každopádně funkcionalistický Zlín již počínaje obytnými budovami, přes budovy společenské až k výrobním halám, je fenomén, který mne celoživotně ovlivnil.

Odpovědi Jana Rajlicha, st. zapsal v Brně 14. ledna 2012 jeho syn
Doc. Ing. arch. Jan Rajlich.

Jan Rajlich st.

narozen 10. 4. 1920 v jihočeské Dírné,

absolvent Školy umění ve Zlíně (1939-1944),

patří k předním a současně v zahraničí nejznámějším českým designérům a to nejen svými organizačními zásluhami o rozvoj grafiky, za které byl již vícekrát vyznamenán vrcholovou mezinárodní organizací grafického designu ICOGRADA (1972, 83, 85, 02), ale i pro výsledky své vlastní umělecké tvorby, která zasahuje do většiny oblastí designu vizuálních komunikací; navrhoval znaky a symboly, plakáty a grafická řešení tiskovin, spolupracoval s architekty při výtvarném dotváření budov a ve výstavnické tvorbě; ve volném umění se zprvu věnoval malbě, posléze grafice (serigrafii) a kolážím,

svoji tvorbu představil na 39 samostatných výstavách doma a 8 v zahraničí, účastnil se 200 kolektivních výstav ve vlasti a 150 v zahraničí,

především Rajlichovy plakáty jsou ceněny a zařazovány do výstav i veřejných a soukromých sbírek, objevují se na aukcích v renomovaných aukčních síních v Londýně i v New Yorku. Je jimi zastoupen v mnoha sbírkách jako např. Moravská galerie Brno, Muzeum Plakatu Varšava; Museum of Modern Art New York, Kunstgewerbemuseum Curych; Neue Sammlung Mnichov; Musée du Louvre Paříž; Suntory Museum Osaka a mnohé další.

Portréty Jana Rajlicha ze studií na Škole umění ve Zlíně v roce 1944, na dvoustraně z „Přistřižených křídel“

V textu byly použity informace z webu www.rajlich.cz.

PRVNÍ NÁVŠTĚVNÍ DEN OTEVŘEL 14|15 BAŤOVU INSTITUTU CESTU DO MÉDIÍ

Zatímco sdělovací prostředky s krajskou působností se projektu konverze dvou továrních budov z konce 40. let do podoby supermoderního kulturního komplexu již v nedávné minulosti opakovaně věnovaly, celostátně působící média byla doposud poněkud vlažnější. Zvrat přinesl až první návštěvní den stavby, který se uskutečnil v pátek 16. prosince 2011.

Nabízíme vám několik nejzajímavějších odkazů:

NA STAVBĚ 14|15 BAŤOVA INSTITUTU SE INTENZIVNĚ PRACUJE

16. 12. 2011, Zlín

Konverze historických budov na moderní sídlo tří krajských institucí - 14I15 BAŤŮV INSTITUT intenzivně pokračuje. Protože Zlínský kraj jako investor má zájem na dobrém informování veřejnosti o průběhu výstavby, pořádá pro zástupce médií pravidelné brífinky s možností navštívit stavbu a informovat o ní. Tyto možnosti budou mít i další odborné skupiny, popřípadě také veřejnost. Mimo jiné i za tímto účelem vznikl v bezprostřední blízkosti stavby showroom, který bude k setkávání a prezentaci stavby sloužit.

„Protože 14|15 BAŤŮV INSTITUT budujeme především pro obyvatele Zlínského kraje, eminentně nám záleží na dobrém informování veřejnosti o tomto unikátním projektu. Nové sídlo krajské galerie, muzea a knihovny bude místem setkávání lidí a kulturním a vzdělávacím centrem kraje, tedy místem mimořádného zájmu,“ řekl při setkání s médii statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje a šéf řídícího výboru projektu Libor Lukáš. Zároveň upozornil na to, že veřejnost může aktuální informace získávat průběžně také na internetové prezentaci projektu na www.14-15.cz.

Na samotné stavbě je již hotova celá řada prací. „Budovy jsou odstrojeny a probíhá statické bourání konstrukcí. V přímé návaznosti se provádí statické zesílení betonových konstrukcí v 1. nadzemním podlaží budov 14 a 15. Jsou ukončeny demoliční a výkopové práce na tzv. platformě, tj. prostor mezi oběma objekty, kde vznikne malé náměstí s podzemním archivem a propojením dvou domů a tří funkcí v jednu vznikne venkovní výstavní plocha pro sochy, multimediální prostorové instalace, koncerty a jiné kulturní akce. Byla dokončena pilotáž pod tuto vestavbu a v prosinci jsou realizovány práce na monolitické konstrukci této vestavby. Současně pokračují zesilující statické práce na obou budovách,“ uvedl Libor Lukáš.

Mezi nejnáročnější úkoly na prestižní stavbě vidí ty, které se týkají především statiky. „Těžké tzv. statické demolice s následným zesílením monolitických konstrukcí, neporušit statiku budovy a vše zrealizovat v napjatých termínech výstavby a přitom se ještě vypořádat se skrytými překvapeními staré budovy,“ uvedl manažer projektu Zdeněk Adamec ze společnosti PSG, která je vedoucím účastníkem sdružení dodavatelů.

Konverze budov 14 a 15 do podoby 14|15 BAŤOVA INSTITUTU je v současnosti nejvýznamnějším revitalizačním projektem bývalého továrního areálu. Hlavním architektem záměru je J. Sonlajtner (City Work s.r.o.) a spoluautorem projektu interiéru je P. Všetečka (Transat architekti).

Nákladem 900 milionů korun přetvoří Zlínský kraj chátrající budovy z konce 40. let v supermoderní kulturní a vzdělávací centrum. Část prostředků, 500 milionů, čerpá Zlínský kraj formou dotace z Regionálního operačního programu Střední Morava.

Ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU najdou své nové sídlo tři kulturní instituce, zřizované Zlínským krajem: Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská knihovna Františka Bartoše. Stěhování do nových prostor je řadu let očekávaným řešením dlouhodobě neúnosné situace, kdy krajské organizace sídlily v nedostatečných a nevyhovujících prostorách. Galerie, muzeum i knihovna v budovách 14 a 15 podle slov svých představitelů ještě zatraktivní a dále zpříjemní své již tak velmi kvalitní služby vůči veřejnosti. Součástí komplexu 14|15 BAŤOVA INSTITUTU budou dále prostory pro dočasné výstavy, prodejny s uměleckými předměty, kavárny, prostory pro koncerty a přednášky, zázemí pro děti. Dá se očekávat, že 14|15 BAŤŮV INSTITUT bude patřit k nejmodernějším kulturně vzdělávacím centrům ve Střední Evropě.

Model, prezentace vizualizace i informační panely jsou již nyní součástí Expozice Zlínského kraje, která se nachází ve 2. etáži Baťova mrakodrapu.

1. návštěvní den - tisková konference

foto: Petr Zákutný       

VÍM, ŽE BY DĚDEČEK S TÍMTO PROJEKTEM SOUHLASIL

Rozhovor s paní Dolores Liljanou Bata Arambasic
( vnučkou J. A. Bati ) | 4. 12. 2011, zámek Napajedla

Zlínský kraj je investorem konverze budov 14 a 15 v bývalém baťovském továrním areálu do podoby nového krajského centra kultury a vzdělanosti. Jaké máte pocity z toho, že se Rada Zlínského kraje rozhodla přijetím názvu 14|15 BAŤŮV INSTITUT vzdát hold Tomáši Baťovi – zakladateli a Janu Antonínu Baťovi, vašemu dědečkovi?

Mám z toho velice dobrý pocit! Je to důležitý moment a správné

rozhodnutí v době, v níž žijeme. Projekt je působivý jako celek, je vidět, že je to propracované, promyšlené. Souhlasím s tím! Ovšem je tu jedna věc, kterou musím říct. My sice máme ve Zlíně dědečkovu sochu, ale stále cítím nutnost napomáhat tomu, aby se o jeho práci dostatečně vědělo. Pro Jana Baťu bylo nesmírně důležité vzdělání, kultura, umění. Proto vím, že by s tímto projektem zajisté souhlasil. Ale chtěla bych říct, že jakkoliv se v této souvislosti bude mluvit o strýcovi (T. Baťovi – zakladateli, pozn. redakce), mělo by se stejně mluvit o našem dědečkovi. Dosud se nejvíc mluvilo o baťovské éře do roku 1930. Ale právě ve třicátých letech Zlín skutečně vykvetl a Baťovy podniky se rozšířily do celého světa. Cítím, že zde někdo schválně a záměrně Jana Baťu ignoruje. A s tím já zásadně nesouhlasím. V tomto období našeho života je pro nás nesmírně důležitá pravda. A tu pravdu náš národ musí znát. Říkám náš národ, protože my se cítíme jako Moravané, Češi. Jsme sice brazilští občané, ale naše duše je česká. Spravedlnost pro Jana Baťu musí začít tady.

Takový projekt nádherný musí mít dva patrony. Těmi ať jsou strýc Tomáš, který je naším vzorem a byl i vzorem dědečka, ale také dědeček sám - Jan Antonín. Oni dva jsou ti, kteří pracovali ve Zlíně. Tomáš i Jan, tak to bude objektivní, tak to bude pravdivé a správné. Pravdy se nemusíme bát!

Je pro vás myslitelné, kdyby se, například při slavnostním otevření 14|15 BAŤOVA INSTITUTU, obě větve rodiny – kanadská i vaše brazilská sešly?

Nám by to nevadilo. My s tím nemáme problém. Se mnou můžete počítat!

Doufám, že se vám Zlín bude líbit. Uprostřed něj stojí nová – nebaťovská stavba Kongresového centra podle návrhu Evy Jiřičné. Již jste měla možnost ji vidět? Co říkáte na tuto moderní budovu mezi funkcionalistickými objekty, za nimiž často stál váš dědeček Jan Baťa?

Byla jsem v Kongresovém centru, když bylo úplně nové. Líbí se mi strašně. Zlín něco takového potřeboval. Podle mého názoru byla správnou myšlenka, že lidé mají mít to nejlepší, co mít mohou. Lidé, kteří pracují. Měli by mít maximální přístup ke vzdělání a kultuře! Pro mě osobně je zejména kultura velkým koníčkem.

Jak by se váš dědeček díval na současnou Českou republiku, která se zmítá v prohnilosti politiky, korupci a hrozí jí, jako celému euroatlantickému prostoru, ekonomická krize?

To není jednoduché. Korupci máme také (rozuměj: my Brazilci, pozn. redakce). Ovšem v našem případě jsem si myslela, že je to kvůli původu těch osídlenců. Avšak ve vaší zemi, kde je vysoká úroveň vzdělání, je to, řekla bych, spíš konsekvence totality. Protože když dlouho nemáš nic a potom se něco objeví, tak toho chceš co nejvíc. Ale myslím, že kdyby dědeček žil, udělal by velkou revoluci v práci. Pro něj totiž peníze vždycky musely být vydělané, zasloužené. A peníze také nemohou stát, musí pracovat. Proto kdybyste nyní měli silnou produkci, neměli byste teď takové problémy, protože to všechno visí na bankách a finančním sektoru. Jak jsem dědu znala, on by se sebral, jel by do Prahy, sedl by si s ministry.

Zkrátka by se do toho opřel. Nejspíš by se tam vydal a řekl by: ‚Sakra, co děláte?!‘ Něco takového. To byl jeho styl.

Kdyby váš dědeček žil, co by ho v rámci 14|15 BAŤOVA INSTITUTU nejvíc zajímalo? Bude tam galerie, knihovna, muzeum … Co by si vybral? Co by se mu líbilo?

Podívejte se, určitě technologie – počítače, komunikace mezi lidmi. A také, a to především, národní kultura! Zajímali by ho umělci, kteří jsou nositeli národní kultury. Ty by chtěl ukázat světu, vyvézt je, jak se říká, všude!

ANKETA MEZI STAROSTY

Není třeba nijak zvlášť připomínat, že nejblíže to budou mít do 14|15 BAŤOVA INSTITUTU obyvatelé krajského města Zlína. Proto nás zajímalo a zajímá, jak se na projekt konverze dívají obyvatelé jiných větších měst ve Zlínském Kraji. Jestli se těší či jsou vůči projektu 14|15 BAŤOVA INSTITUTU vlažní. Jako prvních jsme se zeptali starostů největších měst kraje mimo Zlín. Položili jsme jim jednoduchou otázku:

NAJDOU SI DO 14|15 BAŤOVA INSTITUTU VE ZLÍNĚ CESTU
I OBYVATELÉ VAŠEHO MĚSTA?

Zde jdou odpovědi:

Věřím tomu, že ano - má pro to všechny předpoklady. Revitalizace budov 14|15 bude dalším kamínkem, který zapadne do mozaiky postupného oživení celého, kdysi téměř pohřbeného areálu.Patrik Kunčar, starosta Uherského Brodu

Nelze předem říci, zda si občané našeho města najdou cestu do 14|15  budov Baťova institutu. Rozhodující nepochybně bude, co tato instituce bude schopna nabídnout. Vzhledem k tomu, že se jedná o budoucí centrum kultury a vzdělanosti, lze předpokládat, že půjde o  určitou specifickou skupinu občanů.  Zájem tedy bude, ne však masivní. Jaroslav Budek, starosta Otrokovic

Představený projekt je  krásným propojením tradic města ve 20. století a jeho smělých a prospěšných záměrů pro století 21. Z projektu je zřejmé, že  tyto záměry nejsou určeny pouze pro  „úzký okruh“ obyvatel města Zlína. Mají  nadregionální charakter a je více než pravděpodobné, že jej budou využívat obyvatelé nejen Zlínského kraje, ale i krajů jiných. Občané města Rožnova pod Radhoštěm  nebudou jistě mezi návštěvníky chybět.Markéta Blinková, starostka Rožnova pod Radhoštěm

Pokud budou vědět, co zajímavého či poučného je tam čeká, pak jistě ano.Iveta Táborská, starostka Vsetína

Jsme přesvědčeni, že obyvatelé Uherského Hradiště možnosti navštěvovat v budoucnu centrum s názvem 14|15 aktivně využijí. Záměr soustředit nejdůležitější instituce kultury a vzdělanosti Zlínského kraje na jedno místo hodnotíme jako vysoce prospěšný a smysluplný. Zpřístupnění zmíněných institucí veřejnosti v nezaměnitelném baťovském prostředí, navíc za použití nejmodernějších technologií, se pro nejen pro obyvatele, ale také pro základní i střední školy našeho města může jevit jako mimořádně atraktivní.Květoslav Tichavský, starosta Uherského Hradiště

ROZHOVOR S LIBOREM LUKÁŠEM

Statutárním náměstkem hejtmana Zlínského kraje a šéfem řídícího výboru projektu

V procesu konverze budov 14 a 15 v bývalém Baťově továrním areálu se výrazně hnulo kupředu. Co vy sám považujete za nejvýznamnější počiny posledních týdnů?

Rozhodně samo započetí stavby. Z toho mám opravdu radost! Po ohromném vzrušujícím dobrodružství s rekonstrukcí budovy 21 – Baťova mrakodrapu se velmi těším na celý průběh konverze. Se zájmem budu sledovat, jak se stavební práce vyvíjí, jak nám zastaralé zchátralé budovy před očima mění ve funkcionalistický palác kultury a vzdělanosti. Jsem také rád, že se nám podařilo najít a schválit důstojný název. Pojmenování 14|15 BAŤŮV INSTITUT je dle mého názoru zcela výmluvný. Obsahuje

Baťovo legendární číslování budov, hlásí se k tradici Baťových institucí – Studijním ústavům a Škole umění. Jsem šťastný, že můžeme navázat na násilně zpřetrhanou tradici.

Dá se konverze budov 14 a 15 podle vás srovnat se zmiňovanou rekonstrukcí budovy č. 21? Bylo pro vás po úspěchu obnovy mrakodrapu jednodušší prosadit revitalizaci dalších budov, v tomto případě 14 a 15?

Rekonstrukce Baťova mrakodrapu je v současnosti, s odstupem několika let, obecně vnímána jako zásadní impuls k obnově celého Baťova areálu. A to je správné a přesné! Revitalizace této budovy měla obrovský symbolický význam. Opravená stavba navíc ještě překonala má očekávání a dnes je opraveným zářícím skvostem a také důkazem, že baťovská architektura je stále živá, byť se jí přiřkne jiná funkcionalita. V případě budov 14 a 15 tedy funkcionalita přímo obrácená. Namísto strojů a práce umění, knihy, historie. Přestože naše cíle byly ušlechtilé, prosadit konverzi budov do podoby 14|15 BAŤOVA INSTITUTU bylo velmi těžké!

Nehledě na to, že všechny jmenované budovy – tedy 21, 14 i 15 musel Zlínský kraj nejprve získat, bez toho by žádná revitalizace a konverze myslitelná nebyla.

Málokdo si dokáže představit, jak složité bylo vymanit před několika lety mrakodrap ze spleti zástav a starých dluhů. Krach obuvnického průmyslu a takřka úplné vylidnění areálu mělo za následek nepřehledné, složité

majetkoprávní vztahy. Obrat přinesla až společná, a musím říct i urputná, snaha Zlínského kraje, Statutárního města Zlína a hospodářské sféry o odblokování zástav a získání majetku do veřejného vlastnictví. Získání budov 14 a 15 bylo již jen úspěšné pokračování tohoto procesu a společného postupu.

Paradoxní je také to, že Zlínský kraj koupil a přestavuje budovy pro instituce, které ještě před deseti lety zřizoval někdo jiný.

Ano, to je pravda. Krajskou knihovnu Františka Bartoše, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajskou galerii výtvarného umění převzal Zlínský kraj od státu teprve před devíti lety. Již tehdy tyto instituce živořily v naprosto nevyhovujících podmínkách! Ale nyní se vše od základu mění. S nadsázkou říkáme, že k desátému výročí převzetí dá Zlínský kraj těmto organizacím opravdu krásný dárek. Přenese je z podmínek odpovídajícím tak 19. století rovnou do století 21. Budovy 14 a 15, které patří k nejzajímavějším dílům zlínského industriálního konstruktivismu, poskytnou těmto institucím důstojné prostředí a zázemí. Budou moci poskytovat kvalitní služby odpovídající současné době.

Knihovní archivy a sklady budou umístěny pod úrovní prostranství mezi budovami 14. a 15. Tento veřejný prostor se stane místem pro setkávání a odpočinek s kavárnou, knihkupectvími, prodejními galeriemi a venkovními výstavami. Budou se zde také pořádat koncerty i další kulturní programy. Jak jsem přesvědčen, vznikne tu živoucí nádvoří - platforma, která zároveň bude i symbolickou branou do historicky nejcennější východní části

Baťova areálu. Nové kulturní centrum spolu s dalšími budovami z první a druhé řady areálu budou spoluutvářet probouzející se nové městské centrum v ideální poloze u terminálu místní, regionální i nadregionální veřejné dopravy.

Zcela unikátní je zřejmě to, že obě budovy, tři instituce v nich a společné prostory platformy a kaváren tvoří provázaný celek, nemám pravdu?

Ano, z tohoto hlediska bude 14|15 BAŤŮV INSTITUT v ČR, ale i mimo ni, unikátem. Ostatně unikátem a klenotem je celý Baťův tovární areál. Prostor celého komplexu je vzájemně provázaný stejně jako historie a vývoj regionu. Je jeho obrazem. Spojujícím motivem je návaznost na silné vize Baťovské éry.

Muzeum bude kromě obuvnické expozice prezentovat i všechny další oblasti Baťovské civilizační mise pod souhrnným společným názvem „PRINCIP BAŤA“. Protože k realizaci Baťovských akvizic docházelo nejen po celém Československu, ale doslova po celém světě, bude organicky navazovat i expozice cestovatelství s fenoménem Hanzelka a Zikmund. A protože Baťové se odvážně pouštěli do všeho, co bylo prospěšné jejich myšlence, pustili se i do filmu a nad Zlínem založili filmové studio.

To se později proslavilo po celém světě především tvorbou pro děti. Proto i zlínský film bude zastoupen svou expozicí.

A knihovna? Ta se konečně stane chrámem literatury! Máme na půlmilionu svazků a skladujeme je vskutku na úrovni doby, v niž žil patron knihovny František Bartoš. Nové prostory i knihovní systémy jistě přilákají spoustu dalších čtenářů, kterým se nyní do staré Komenského školy z různých důvodů nechce. Teprve v nových podmínkách budou překvapeni, jakým velikánem zmiňovaný Bartoš byl či jak je Zlínsko literárně silné dnes!

Baťův areál se stal vaší láskou. Už víte, ke kterým objektům se upne vaše pozornost po dokončení 14|15 BAŤOVA INSTITUT?

Nad tím nyní nepřemýšlím. Žiju tímto úžasným projektem. Obecně vzato jsem spokojen, že Baťův areál vstává z mrtvých! Je to pro mě obrovské zadostiučinění. Připravuje se stavba laboratoří UTB, revitalizace objektů 24, 25, 26 a další projekty. Jsem přesvědčen, že baťovský areál zase čeká slavné období.

14|15 BAŤŮV INSTITUT
FUNKCIONALISTICKO INDUSTRIÁLNÍ PALÁC UMĚNÍ A VZDĚLANOSTI VE ZLÍNĚ

V říjnu 2013 se ve Zlíně otevře kulturní a vzdělávací komplex 14|15 BAŤŮV INSTITUT. Vznikne konverzí dvou továrních budov bývalého Baťova továrního areálu. Právě ‚fabrika‘, jak se ve Zlíně baťovské industriální zóně říká, je funkcionalistickým klenotem uprostřed města unikátně pojatého z velké části jako jeden propracovaný urbanistický celek. Pravděpodobně nejznámějším objektem Baťova do zeleně zasazeného továrního areálu je budova číslo 21 – tzv. Baťův mrakodrap, dnes sídlo Zlínského kraje. Zatímco Baťův mrakodrap prošel za značné pozornosti medií i odborné veřejnosti zásadní rekonstrukcí před několika lety, v případu budov 14 a 15 se dá podobná vlna zájmu očekávat právě nyní. Především pro obrácenou funkcionalitu objektů. Industriální objekty projdou přeměnou v kulturní centrum, jež bude jen těžko hledat srovnání, a to i za hranicemi ČR. 14|15 BAŤŮV INSTITUT ve svých prostorách poskytne útočiště Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, Krajské knihovně Františka Bartoše a Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Tyto Zlínským krajem zřizované instituce dosud sídlí ve zcela nevyhovujících prostorách.

Zatímco knihovna je doslova namačkaná v bývalé Komenského škole z poloviny 19. Století, galerie obývá nejvyšší patro Domu umění – bývalého Baťova památníku a část zlínského zámku. V jeho další třetině se nachází ředitelství muzea a několik jeho expozic. Všechny tři současné domovské přístavy krajských institucí jsou navíc v majetku Statutárního města Zlína.

Bývalé tovární budovy 14 a 15 však Baťové nepostavili. Objekty vznikly krátce poté, kdy bylo Baťovo impérium dekretem prezidenta Beneše znárodněno do podoby národního podniku Baťa, později Svit. Jako autor je pod nimi podepsán Jiří Voženílek, baťovský architekt, jenž byl na vrcholu kariéry hlavním architektem hlavního města Prahy a profesorem na katedře urbanismu ČVUT.

Když se po roce 1989 ve zlínském obuvnickém areálu utlumila produkce bot, byly objekty – včetně budov 14 a 15 využívány různě. V posledním období Voženílkovy slavné etážové budovy 14 a 15, stojící na místech za války vybombardovaných starých továrních budov, opanovali především obchodníci. Agónii továrního areálu ukončila až dohoda mezi Zlínským krajem a Statutárním městem Zlín vtělená do Deklarace o společném zájmu v projektu: "Restrukturalizace finančních a vlastnických vztahů v rámci bývalého areálu SVIT, a. s."

Další kroky zmrtvýchvstání budov 14 a 15 následovaly v roce 2008, kdy byly objekty zakoupeny a provedly se první studie a analýzy – ověření kapacity, apod.

V polovině roku 2009 schválilo Zastupitelstvo Zlínského kraje projektový i finanční rámec projektu Krajské kulturní a vzdělávací centrum, přičemž žádný ze zastupitelů nehlasoval proti! Ještě téhož roku proběhla architektonická soutěž, jejíž zadávací podmínky si vyzvedlo na 150 architektonických studií z celé Evropy. Odborná porota pod vedením Prof. ing. arch. Miroslava Masáka nakonec posuzovala 36 návrhů. Z nich nakonec vyšel jako vítězný návrh společnosti A.D.N.S. Production s.r.o. Na druhém místě se umístil návrh Ateliéru K2 – Jiří Poláček, Václav Škarda. Třetí skončil Peter Lacko a Filip Tittelbach . Všechny přijaté soutěžní návrhy byly publikovány v katalogu soutěžních návrhů. Generálním projektantem stavby se nakonec stala společnost A.D.N.S. Production s.r.o. Projektantem interiéru je společnost City Work s.r.o., jíž tvoří spoluautoři původního návrhu.

„Byli jsme fascinováni budovami Jiřího Voženílka, jejich velkorysostí a řádem, nechtěli jsme exhibovat. Na soutěžním návrhu jsme pracovali způsobem, jako kdyby nám tyto budovy patřily. Vložit nový, jiný život do továrních budov konstruktivně a racionálně bylo velice obtížné. “ Ing. arch. J. Sonlajtner , City Work s.r.o.

Autorem architektonického řešení expozic je společnost Transat architekti pod vedením Petra Všetečky, který se v minulosti významně podílel na obnově budovy č. 21 - tzv. Baťova mrakodrapu. Společnost Transat architekti se rovněž podílela na ideovém konceptu institutu a přípravě architektonické soutěže.

„Na celém několikaletém procesu realizace Baťova institutu je pro mě nejpozoruhodnější samozřejmost dokonalé přípravy, která je v České republice vzácná. To, že se dva roky vybíralo správné místo a tvořilo zadání projektu spolu s libretem expozic, to že architekt obnovy budov vzešel z veřejné architektonické soutěže, dále to, že byl v předstihu teoreticky vyřešen model soužití tří kulturních institucí a nikoli jejich imperativní sloučení. Tvorba architektonického návrhu expozic, trvající déle než projekt budov a provázená mnohdy velmi zanícenými výměnami názorů na soudobý způsob představení sbírek, už pak byla ‚jen‘ kreativním završením onoho neviditelného procesu.“ Ing. P. Všetečka, Transat architekti

V polovině roku 2010 byl předložen „Koncept řešení revitalizace části bývalého areálu firmy Baťa“ na základě výzvy do Regionálního operačního programu Střední Morava, dále byly předloženy do ROP SM s žádostí o dotaci 2 individuální projekty naplňující schválený koncept.

Tyto projekty schválil Výbor Regionální rady v září 2011 k uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace na individuální projekt. Během léta 2011 byl rovněž vybrán dodavatel stavby, jímž se stalo sdružení vedené společností PSG-International, a.s., jehož dalšími členy jsou společnosti Zlínstav, a.s., PSG, a.s., POZIMOS, a.s., Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o., Metrostav, a.s. a STRABAG, a.s. Den podpisu smlouvy byl rovněž dnem převzetí staveniště.

Základní harmonogram stavby je pojat velmi dynamicky – na podzim 2012 se pro veřejnost otevře budova 14, v níž budou pro návštěvníky připraveny nově pojaté expozice Muzea jihovýchodní Moravy a Krajské galerie výtvarného umění. O rok později – na podzim 2013 se otevře i druhý objekt – budova č. 15, sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše.

Na počátku října 2011 vzala na vědomí Rada Zlínského kraje na návrh statutárního náměstka hejtmana a současně předsedy Řídícího výboru projektu ‚Krajské kulturní a vzdělávací centrum‘ Libora Lukáše nový název tohoto kulturního komplexu. Je jím 14|15 BAŤŮV INSTITUT.
Význam názvu je zcela patrný. Zahrnutí číslovek 14|15 do názvu vychází z legendárního baťovského systému označování továrních budov, který Tomáš Baťa odkoukal v USA. Slova Baťův institut mají evokovat někdejší Baťovy zlínské kulturně vzdělávací instituce Studijní ústav a Školu umění.

Krajská galerie výtvarného umění bude konečně v nových prostorách moci vystavit i svá cenná díla, jež kvůli špatným klimatickým podmínkám v zámku a Domě umění dlí v depozitáři. Rovněž podle slov svého ředitele PhDr. V. Mílka bude krajská galerie moci pořádat větší výstavy, což dosud bylo zcela vyloučeno. V neposlední řadě se zlepší rovněž manipulace s díly. V objektech krajskou galerií nyní užívaných totiž například chybí výtahy, nemluvě o velikosti dveřních otvorů, jimiž se některá díla jednoduše nedají pronést.

Krajská knihovna Františka Bartoše nalezne ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU adekvátní prostory pro svůj téměř půlmilionový knihovní fond. Ředitelka knihovny PhDr. Z. Friedlová rovněž vítá, že krajská knihovna zlepší služby pro veřejnost díky novému samoobslužnému systému. Jak uvedla, doslova vysvobozením jsou nové sály pro kulturně vzdělávací akce, jichž knihovna pořádá ročně několik desítek! V oblasti zázemí pro zaměstnance znamená přestěhování do nových prostor skok z 19. rovnou do 21. století.

Podobně jako ředitelé krajské galerie i knihovny se vyjadřuje také ředitel Muzea jihovýchodní Moravy PhDr. A. Sobek. Zatímco současný stav považuje za nevyhovující v kvantitativním i kvalitativním měřítku, od budoucnosti pod křídly 14|15 BAŤOVA INSTITUTU si slibuje mnohé.

„Po přestěhování pracovišť do čtrnácté budovy továrního areálu se vytvoří jedno moderně vybavené centrum evropské úrovně pro pracovníky a návštěvníky muzea. Revitalizace továrního areálu je příležitostí vytvořit unikátní prostory, které nemají nikde v republice obdoby,“ věří ředitel muzea, s jehož slovy souhlasí kolegové z galerie i knihovny.

Základní harmonogram stavby je pojat velmi dynamicky – na podzim 2012 se pro veřejnost otevře budova 14, v níž budou pro návštěvníky připraveny nově pojaté expozice Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. O rok později – na podzim 2013 se otevře i druhý objekt – budova č. 15, sídlo Krajské knihovny Františka Bartoše.

Značnou výhodou 14|15 BAŤOVA INSTITUTU a všech tří krajských kulturních institucí do něj umístěných je také poloha na východní straně bývalého továrního areálu. Od centra krajského města, jakož i od všech relevantních dopravních uzlů je komplex vzdálen pouze několik set metrů.